Už tento víkend startuje 1.B třída mužů, kde se představí i fotbalisté TJ Sokol Koblov. O přípravě týmu, nových posilách a očekáváních do nové sezóny jsme si povídali s kapitánem mužstva Lukášem Fojtíkem.
1. Ahoj Lukáši, do Koblova jsi přišel přesně před rokem. Jak na tebe Koblov působí coby fotbalový oddíl a v čem se může lišit od ostatních fotbalových klubů v amatérských soutěžích?
- Lukáš: Nečekal jsem, že se mi Sokol Koblov až takhle zalíbí. Připadá mi, že každý člověk, co tady přijde, je nadmíru spokojený. Vytvořil se tady skvělý kolektiv a parta lidí, co tomu fotbalu dává hodně. Jsou tady ambice, a to je stěžejní bod, který nás všechny v Koblově neustále posouvá vpřed. Rozjíždí se tady ve větší míře mládež, pro všechny je tady úžasné zázemí. Máme doslova ligové podmínky.
2. S výročím sta let Sokola Koblov se podařilo postoupit do 1.B třídy. Jak bys zhodnotil uplynulý ročník a co bylo klíčem k úspěchu?
- Lukáš: Celkově sezónu hodnotím kladně. Povedlo se postoupit a hlavně hrát fotbal, který lidi baví. Padalo mnoho branek a ukázalo se, jak jsme silní na míči a ve hře po zemi. S tímto týmem, co se podařilo složit, to byla jízda a každým zápasem jsme se více a více sehrávali. S respektem ke všem soupeřům v loňském ročníku okresního přeboru, nebyl tým, který by nás přehrál nebo by nás zaskočil. Jediná převaha byla v zápasech s Václavovicemi, a to ta výšková, což znamenalo velmi neoblíbený způsob hry vzduchem a jeden hlavičkový souboj za druhým. Obecně nám standardní situace dělaly problém v každém zápase, neuměli jsme je bránit.
3. V přípravě jste sehráli spoustu zajímavých zápasů jako například Frýdlant, FC Vřesina nebo Dolní Benešov. Prověřily vás tyto zápasy dostatečně?
- Lukáš: Letní příprava se mi líbila. Od tréninkových jednotek, kde jsme dostali zabrat, až po jednotlivé zápasy s týmy z vyšších soutěží. Měl jsem radost, jak celá příprava probíhala a s jakými týmy jsme si porovnali síly. V těchto zápasech se ukázala síla našeho týmu a neustálá chuť po vítězství.
- Nicméně, měl jsem velká očekávání od těchto soupeřů a tím pádem přišlo i zklamání z jejich přístupu a předvedené hry. V přípravě jsme všechny soupeře porazili a zejména naše předvedená hra měla vysoké parametry. Jednotlivé soupeře, až na Frýdlant, jsme herně jednoznačně přehráli.
4. 1.B třída už přináší spoustu atraktivních zápasů. Jak se na nový ročník těšíš a na co se mohou těšit fanoušci?
- Lukáš: Jsem nedočkavý a obecně se vždycky těším na začátek nové sezóny, ale zejména jsem zvědavý, jak se který tým ukáže, co předvede a jak vstoupí do nového ročníku. Rovněž jsem nadšený, že budeme hrát proti okolním obcím, kde se vesměs všichni vzájemně známe a víme o sobě. Tahle soutěž je velmi kvalitní a vyrovnaná, tudíž věřím, že se bude hrát kvalitní fotbal, ve větším tempu a s nasazením.
5. Hned na úvod vám los poslal ambiciózní Markvartovice a poté míříte na horkou půdu do Záblatí. Co konkrétně od těchto zápasů očekáváš?
- Lukáš: Markvartovice mají kvalitní tým a kreativního trenéra, který se vždy snaží něco vymyslet. Navíc víme o jejich kvalitě ve středu zálohy. Za mě to bude hodně žhavé a ostré utkání, kde budou rozhodovat maličkosti. Navíc hrajeme doma, na menším placu, kde to bude hodně zhuštěné a tím pádem jeden souboj za druhým. Má být krásné počasí, což snad přivede spoustu diváků.
- Od Záblatí nevím, co očekávat. Slyšel jsem o jejich kvalitě, což vítám, jelikož se bude hrát fotbal a ne nakopávaná. Trochu mě mrzí, že se u nich nebude hrát v novém areálu a na čerstvém pažitu, ale i tak věřím, že hřiště nebude bránit pohlednému fotbalu.
6. Byl jsi určen jako kapitán. Patříš v týmu k nejzkušenějším. Prozraď nám, kde jsi v minulosti působil a co tě přilákalo sem do Koblova?
- Lukáš: V mládeži jsem byl v Hlučíně, ale hráčem jsem byl po celou dobu Petřkovic, kde jsem se pak do mužů vrátil. Občas jsem si na sezónu či dvě odskočil do vedlejší vesnice do Ludgeřovic. S Petřkovicemi jsem si zahrál divizi a poté jsem šel za prací do Německa, kde jsem souběžně hrál fotbal s Davidem Zbořilem a Filipem Matiáškem. Dokonce jsem už jednou v Koblově byl, a to na půl roku po návratu z Německa, jelikož tou dobou jsem ještě nevěděl, jestli náhodou nebudu jezdit někam do ciziny. Poté jsem se přesunul do Ludgeřovic, odkud jsem před rokem přišel do Sokola.
- Přilákaly mě zejména ambice, jaké Lukáš Kaleta st. měl a stále má, dále podmínky, jaké tady vytváří, a pak také areál, co tady máme. Je to luxus.
7. Z týmu po sezóně odešli někteří hráči a naopak několik přišlo. Jak se do týmu zapracovali noví a jak si s nimi rozumíš?
- Lukáš: Stěžejní bod naší úspěšné přípravy – doplnění kádru potřebnými posty. Trenér věděl, kde nás tlačí bota, a povedlo se dovést kluky, kteří mi osobně skvěle sedí jak povahově, tak herně. Tímto bych chtěl jmenovitě představit naše nové tváře – Filip Matiášek (Ostrava-Jih), Jan Kelnar (Hať), Radim Šamara, Jiří Cinik, Petr Karel (všichni Hlubina), Denis Zalacko (Studénka). Měli jsme dobrý kolektiv, ale věřím, že noví kluci to ideálně doplní.
8. Letos ti bylo už 34 let. Jak se cítíš fyzicky a jaká byla příprava?
- Lukáš: Haha, věk člověk nezastaví a už se začíná pomalu projevovat. Měl jsem ke konci sezóny problémy s kolenem a z toho důvodu jsem začal přípravu později, ale teď už se cítím opět fit a v plné své kondici. Kluci na začátku letní přípravy běhali a to dost, což mě velice mrzí, že jsem nemohl s nimi, ale nešlo to jinak.
9. Děkuji Lukáši a ať se ti daří.
- Lukáš: Taky děkuji, vidíme se v sobotu na kvalitním fotbale.